Pokud rád řídím a chci elektromobil, je z hlediska celkového potěšení (kombinace požitku z řízení, provozních nákladů a spolehlivosti) lepší nápad koupit si za srovnatelné peníze tři roky starý Taycan (základ nebo 4S), nebo novou i4 eDrive40?
Prostě by mě zajímalo srovnání na téma starší špičkový elektromobil vs. nový nadprůměrný elektromobil. Technologie jdou rychle dopředu, elektroojetiny zastarávají rychleji než ty spalovací, tak by mi připadalo zajímavé o tom pojednat.
Tohle je skvělá otázka a věc, kterou bude v nadcházejících letech řešit čím dál víc řidičů. Ojeté elektromobily budou zajímat jak "nadšené motoristy", kteří i u spalovacích aut raději zariskují a pořídí zajímavější ojetinu než nudné nové auto, tak i ty, kteří prostě na nový slušný elektromobil nemají. O té druhé situaci jsem nedávno psal do české edice magazínu Wired – na ojetou Teslu jsem se podíval jak z hlediska životnosti a servisu, tak z hlediska technologického pokroku. Jenomže když máte půl milionu a chcete plnohodnotně použitelný elektromobil, nemáte moc jinou možnost. Můžete si sice koupit úplně novou Dacii Spring, ale stejně k ní musíte mít další auto, kdybyste náhodou chtěli jet dál než do vedlejšího města.
Když ale máte rozpočet, řekněme, milion a čtvrt, nebo lépe milion a půl, jsou vaše možnosti mnohem širší. Můžete si koupit spoustu velmi schopných nových elektromobilů. Třeba to zmiňované BMW i4. A pokud je požitek z řízení vaší prioritou, je právě to excelentní volbou. Nemůžeme ale úplně říct, že by to byl příklad nějak extra moderního elektromobilu – technicky pochází z roku 2021 a většinu techniky sdílí se standardním čtyřkovým BMW z roku 2020.
Ostatně samotné sdílení techniky mezi elektrickou a spalovací verzí také není úplně optimální, byť zrovna BMW se v tomto ohledu velice daří a výsledkem bývá, že obě verze jezdí podobně dobře. Jen se musíte smířit s tím, že buďto vozíte zbytečný prostor pod kapotou nebo pod podlahou, podle toho, jestli ve vašem autě chybí spalovací motor nebo baterka. Jinak je ale i4 sice postarší, ale stále skvělý elektromobil, který spojuje velmi solidní dojezd se skvělou dynamikou a velmi přijatelnou praktičností.
Nicméně k ilustraci toho, čeho se týkala otázka, lépe poslouží jiný kandidát za podobné peníze – Tesla Model 3 po faceliftu, interně přezdívaná "Highland". Ta sice velkou část nadšených řidičů odradí svou, řekněme, specifickou ergonomií (kvůli absenci páček pod volantem ještě horší než u původní trojky), ale podle všeho má konečně takový podvozek, jaký si její výkon, zejména ve špičkové verzi Performance, zaslouží.
A nebo si za stejné peníže můžete koupit starší a původně mnohem dražší elektromobil. Třeba zmiňované Porsche Taycan. To je i po pěti letech od uvedení na trh a bez ohledu na příchod faceliftované verze po řidičské stránce mezi elektromobily naprostou špičkou. Přiznám se, že s faceliftovanou verzí zatím nemám zkušenosti a jestli je tak dobrá, jako je Audi RS e-tron GT, tak může svého předchůdce dalece překonat. To je ale pro zájemce o ojetý exemplář jedině pozitivní, protože by to mohlo konečně vést k tomu drastickému poklesu cen, o kterém u Taycanu všichni už dlouho mluví.
Je ojetý Taycan lepší auto než nová i4? To je asi stejná otázka, jako jestli je lepší čtyřkové BMW na benzín a nebo ojeté Porsche Panamera – což je ostatně příklad dokonale odpovídající i cenami. I základní verze Taycanu (podle mého skromného názoru mimochodem nejlepší verze ze všech) je pořád Porsche, vypadá jako Porsche a hlavně jezdí jako Porsche. Dokonce jezdí víc jako Porsche než jakékoliv jiné Porsche kromě 911 (a 718).
Jeho vyvážení je totiž bližší právě sporťákům s motorem vzadu nebo uprostřed, než třeba Panameře s jejím těžkým, dvakrát přeplňovaným osmiválcem pod přední kapotou. Navíc u základní verze není cit v řízení narušován výkonem předního motoru, který by vás tahal za volant, protože tam žádný motor není. Máte auto s naprosto klasickou koncepcí Porsche, tedy "všechno vzadu", perfektním vyvážením díky baterce uprostřed a ergonomií a ovládacími prvky opět v nejlepší tradici Porsche. A tohle jsou věci, které nezastarávají, ba právě naopak.
Ve srovnání s i4 40e tak "není o čem", Taycan a i4 nejsou generačně rozdílná auta a Taycan je zkrátka minimálně o třídu výše. To neznamená žádný dramatický rozdíl v praktických vlastnostech – Taycan má sice o něco větší baterku, ale také za normálních okolností více "žere" a jeho hlavní výhodou zůstává snad jen relativně nízký nárůst spotřeby ve vysokých rychlostech. Se sesterským e-tronem GT mám vyzkoušené, že ujede 300 kilometrů na jedno nabití i ve 160 km – a samozřejmě má díky 800V architektuře extrémně rychlé nabíjení, což z něj může dělat lepšího společníka na dlouhé cesty než je i4.
Co když ale alternativou bude třeba Model 3 Performance, který je přeci jen přinejmenším v "papírových" parametrech o kus dál než i4? Nebo připravovaná BMW "Neue Klasse", která se nejspíš proti i4 posunou o celou generaci? Nebo cokoliv dalšího, co může přijít třeba v průběhu dalšího roku?
Ve všech případech platí vlastně to samé. I elektromobil je pořád jen auto a technický pokrok řeší jen část věcí. Dnešní Hyundai i30N jezdí v podstatě ve všech ohledech lépe, než za mého dětství jezdila Ferrari – ale pocit z jízdy s moderním hot hatchem bude onomu Ferrari na hony vzdálený. Stejně tak moderní elektromobily mohou být úspornější, mít větší dojezd, víc výkonu a lepší aplikace v telefonu než dnes už trochu stárnoucí Taycan.
Se zážitkem z jízdy to ale u elektromobilu není o moc jiné, než u spalovacích aut. To opravdu důležité není tolik o nejnovějších baterkách, elektromotorech a displejích, ale o tom, jak se v autě sedí, jak je vyvážené, jak vám padne do ruky volant a jak to celé funguje spolu. A na tom se hned tak nic nezmění. První Taycan tak bude pořád řidičsky skvělé auto a bude zajímavý i tehdy, až bude po "elektromobilní stránce" vcelku zastaralý – pokud ale budete schopni žít s omezeným dojezdem, bude s ním nejspíš pořád lepší zážitek než s čímkoliv, co nahradí třeba onu i4 nebo trojkovou Teslu.
Ale pokud chcete opravdu žhavý tip na skvělé technologie za rozumnou cenu, dívejte se po Mercedesech EQE a EQS. U nich se Mercedes poněkud přepočítal v tom, že zákazníci budou chtít elektrický Mercedes, který vypadá v první řadě jako elektromobil a až potom jako Mercedes, a navíc se i nějak divně jmenuje. Takže i když oba modely jsou technicky skvělé, mají i přes poněkud vyšší spotřebu výborný dojezd a díky úžasnému natáčení zadních kol až o 10 stupňů jsou obratné i ve stísněných prostorech, nikdo je jako ojetiny příliš nechce.
Můžete tak najít třeba roční EQE 300 se slušnou výbavou a minimálním nájezdem za 1,1 milionu korun, což není o moc víc než polovina ceny nového. Ještě zajímavější je ale EQS. Vrcholný elektrický model značky je nejen luxusnější, ale jako liftback i praktičtější, a protože jeho nástupcem bude elektrická třída S, je to také na dlouhou dobu naposledy, kdy takové auto Mercedes nabídne. Přitom na ceně padá ještě drastičtějí a třeba tohle EQS 450+ koupíte za v přepočtu 1 427 000 Kč – to je cena slušně vybaveného Enyaqu nebo Tesly Model 3 Performance, za kterou ale dostanete sice tři roky staré, ale téměř nejeté auto, které nové stálo násobek této ceny.
Já bych dal samozřejmě pořád přednost Taycanu, ale z racionálního hlediska je na trhu s elektrickými ojetinami jen málo nabídek s lepším poměrem cena/hodnota než právě ojetá EQ.