Dá se sehnat do evropského provozu použitelná a bez větších potíží servisovatelná amerika s osmiválcem v cenovém rozpětí 150 až 200 tisíc korun?
David Kašpar
Prakticky použitelná a snadno servisovatelná osmiválcová amerika? To je jedna z těch otázek, které na první pohled mohou vypadat až neřešitelně – a přitom je nakonec odpověď docela jednoduchá. I přes řadu populárních mýtů a pověr bývají americká auta docela snadno servisovatelná a bez problémů použitelná i v evropském provozu. Pokud si tedy vybereš správně.
A i když by se mohlo zdát, že správným řešením ameriky použitelné a servisovatelné v Evropě je některá z těch „poevropštělých“, opak je pravdou. I když se některá americká auta zdají být přizpůsobena evropskému vkusu a podmínkám (většinou ale reálně spíše zálibě amerických zákazníků v evropských luxusních vozech), nejsou to zrovna ty, které je nejsnadnější provozovat.
Typickým příkladem jsou auta jako Cadillac Seville STS nebo jeho nástupce, označovaný už jen STS. Motory Northstar s rozvodem 2xDOHC jsou všechno, jen ne primitivní a odolné americké železo s levnými díly. Navíc tu máme adaptivní tlumiče, nejrůznější komplikovanou elektroniku a v případě Seville také třeba stísněný motorový prostor s agregátem umístěným napříč. Upustíte tam dvacítku ořech a dole nevypadne.
Ne, tahle auta si sice možná lépe poradí s tím exotickým evropským jevem zvaným „zatáčka“, ale poradit si s jejich servisem bude drahé, náročné a běžný mechanik přes ameriky se do toho nebude zrovna dvakrát hrnout. Správným řešením je něco „poctivě amerického“.
Z dotazu na „použitelnost“ soudím, že hledáme ameriku spíše novější, dostatečně moderní pro roli skutečného „daily driveru“. Takže můžeme vynechat nejrůznější osmdesátkové hranaté obludy s „cinkacími“ nárazníky a soustředit se na mnohem skromnější nabídku moderních a přitom klasicky postavených osmiválců. Zbývá už jen se rozhodnout, jakou má taková klasická amerika mít karoserii.
Pokud by to měl být sedan, je to jednoduché. U GM platforma B-body zanikla v roce 1996 a následně se už V8 u sedanů vyskytovala jen vzácně a navíc u předokolek. Caprice nebo Roadmaster přitom bude těžké až nemožné v této ceně a rozumném stavu sehnat. Chrysler 300C a Dodge Charger jsou potenciálním řešením, ale mají v sobě příliš mnoho DNA Mercedesu na to, aby se daly považovat za poctivou ameriku.
Takže zbývá Ford a platforma Panther. Crown Victorie, ať už policejní nebo civilní, jsou v Evropě kvůli své roli policejního auta poněkud předražené, Mercury Grand Marquis je dobrou volbou, ale málokdy se sežene, jeho ostřejší verze Marauder se pak nesežene téměř vůbec. Zbývá tedy Lincoln Town Car poslední generace, což je auto, které má všechny výhody správné „ameriky“. Rámová konstrukce, jednoduchý čtyřkvaltový automat, osmiválec sice už s rozvody 2xOHC, ale pořád jednoduchý a (skoro) nezničitelný.
Díly jsou, i kvůli technické příbuznosti s taxikářsko-policajtskou CrownVic za hubičku, tedy kromě těch specifických pro Lincoln. Ale ani ty nejsou drahé nijak drasticky, byť "špeky" jako řídící jednotka světel dokáží potrápit. Pohodlí a „americký pocit“ je naopak bezkonkurenční. A navíc Town Car umí s lehkou nohou jezdit po okresce pod 9 litrů.
V tuto chvíli jsou u nás v dané cenové relaci na prodej Town Cary hned čtyři (první, druhý, třetí a čtvrtý – screenshoty inzerátů najdete v galerii, pokud už z Bazoše zmizely), takže je z čeho vybírat – a po Evropě jich bude mnohem víc, nejluxusnější verze Pantheru je totiž paradoxně na našem kontinentu asi nejrozšířenější a nejsnáze dostupná.
Alternativou je potom SUV. Nebo pickup, ale ty jsou, pravděpodobně z podobných důvodů jako „policejní“ Fordy, u nás výrazně dražší. Takže SUV. Tady máme při požadavku na jednoduchý servis a osmiválec poměrně omezené možnosti. Tou první je Chevrolet Tahoe, případně jeho prodloužená verze Suburban nebo luxusnější sourozenci GMC Yukon a Cadillac Escalade. S ohledem na cenu přichází v úvahu jedině „kulatá“ generace GMT800 (2000 – 2006) nebo ještě starší GMT400 (1992 – 2000).
Obě platformy jsou ve většině klíčových věcí podobné sedanové platformě Panther od Forda – jednoduchý osmiválec vpředu, spolehlivý čtyřkvaltový automat uprostřed, tuhá náprava vzadu a to celé spojené dohromady žebřinovým rámem, na který je přidělaná karoserie, aby dovnitř nepršelo. GMT400/800 jsou jen vyšší a mají čtyřkolku. A také jsou dražší, takže v rozmezí 150 až 200 tisíc korun budou o něco horší kusy než v případě Town Carů. Ale pořád se solidní exemplář dá, s trochou štěstí, najít. A karoserie SUV plus čtyřkolka znamená spoustu výhod.
Alternativou by mohl být Dodge Durango první generace (podobný případ, ale menší), Jeep Grand Cherokee, možná Ford Explorer třetí generace od roku 2002 a pár dalších, ale z hlediska kombinace praktické použitelnosti, snadného a dostupného servisu, levných dílů a spolehlivosti si nedokážu vzpomenout na nic tak solidního jako je Panther nebo GMT800.
