Proč v Evropě nekupujete naše úžasná americká auta? To je určitě spiknutí a měli bychom na vás uvalit cla aspoň 25 procent. Nebo 100 procent! Nebo 1 000 procent!
The Donald
Milý Donalde, my v Evropě nekupujeme americká auta z řady různých důvodů. Třeba že se k nám moc nehodí. Ale ve skutečnosti také spoustu amerických aut kupujeme, byť to tak na první pohled nemusí vypadat. Pojďme to tedy vzít popořadě. Z pohledu evropského zákazníka totiž existuje několik kategorií amerických aut.
Kategorie první: Americká auta, která jsou i v Evropě cool
Ta se tu většinou už prodávají. Některá dokonce oficiálně. Většinou to jsou auta, která známe z filmů a ztělesňují pro nás "tu pravou Ameriku". Takže si dnes můžeme u nejbližšího dealera Fordu koupit Mustang nebo Bronco. A dřív jsme si mohli kupovat a také kupovali třeba Chryslery 300C nebo Chevrolety Corvette. Skoro odjakživa také kupujeme spoustu Jeepů. A někdy si k nám najde cestu i něco rozumného a praktického, jako třeba minivany od Chrysleru.
Kategorie druhá: Americká auta, která jsou v Evropě výstřední
Fullsize pickup, jako Ford F-150, Ram 1500 nebo Chevy Silverado, je u vás za mořem normální auto a pracovní prostředek. U nás je to monstrum z jiného světa. Stejně na tom jsou fullsize SUV jako Chevy Tahoe nebo Lincoln Navigator. Populární bývaly i muscle cars nebo některé luxusní sedany.
Taková auta u nás nejsou tak populární, aby mělo smysl je homologovat, ale není problém je u nás získat. Na rozdíl od Američanů si totiž můžeme "individuálně" importovat i nehomologované auto – a mohou to za nás dokonce udělat i firmy, které mají takových aut rovnou desítky skladem. Koupit si F-150 tak není v Praze o moc těžší než v Kentucky. Jen je tu mnohem méně lidí, kterým by dávalo smysl takové monstrum provozovat. Ale existují a tahle auta si kupují.
Kategorie třetí: Rozumná a obyčejná americká auta
I tahle bychom si mohli koupit. Jenom moc není důvod. Možná v dobách, kdy běžné americké rodinné auto byl gigantický Chevrolet Impala, byla pro Evropany zajímavá – protože ještě patřila do předchozí kategorie a byla patřičně výstřední. Obrovská, s okázalým designem, s obřími motory a v Evropě nevídanou výbavou.
Jenomže dnešní nejprodávanější běžné americké auto je Chevrolet Equinox. To je rodinné SUV velikosti zhruba Škody Kodiaq, za cenu podobnou jako Škoda Kodiaq, s podobnou výbavou jako Kodiaq. Jen ten motor je zásadní rozdíl, protože Kodiaq můžete mít i se dvoulitrem, kdežto u Equinoxu je jedinou variantou patnáctistovka.
Samozřejmě jsou i běžná a populární americká auta, která v Evropě mohou uspět. Třeba přímý konkurent Equinoxu, Ford Escape. U nás ho známe jako Ford Kuga. A vyrábí ho evropská odnož Fordu, která má už zhruba sto let vlastní továrny a částečně také vlastní vývoj, protože ve Fordu (i GM, které za tímto účelem v roce 1929 koupilo Opel, který ale nedávno zase prodalo a trh EU opustilo) usoudili, že Evropanům je lepší prodávat evropská auta.
Podobné je to ostatně i z druhé strany, třeba takový Volkswagen má několik modelů specificky navržených pro americký trh, které se na americkém kontinentu také vyrábějí.
Kategorie čtvrtá: Evropská auta
Prodávat americká auta v Evropě je těžké. Ale přesto se najde spousta aut vyrobených v USA, která se v Evropě naopak prodávají skvěle. Určitě je vídáte skoro denně, jen o nich nepřemýšlíte jako amerických. Třeba BMW X3, X5 a X7 se vyrábějí ve Spartanburgu v Jižní Karolíně, zatímco Mercedesy GLE a GLS se vyrábějí v Tuscaloose v Alabamě.
Evropským (obvykle německým) výrobcům se totiž vyplatí vyrábět modely nejoblíběnější na americkém trhu právě tam, a pro Evropany je vozit přes oceán, zatímco modely populárnější v Evropě (třeba sedany a kombíky) se vyrábějí tady.
A co s tím udělají cla?
Pravděpodobně nic moc. Vyšší ani nižší cla na obou stranách nejspíš nijak zásadně neodradí ty, kteří opravdu chtějí americký pickup v Evropě nebo luxusní německé auto v USA. A ta běžná auta, u kterých opravdu záleží na ceně, se obvykle přes oceán příliš nevozí.
Je tu ale ještě jeden zajímavý detail. Moderní továrny na automobily už jsou mnohem flexibilnější než dřív a nemusí na jedné lince vyrábět jen blízce příbuzná auta. Můžete třeba vyrábět obrovské elektrické SUV a malé městské auto na benzín v jedné továrně, na jedné lince. Konkrétně tuto kombinaci, modely Q8 e-tron a A1, vyráběla svého času továrna Audi v Bruselu.
Takže co je nejjednodušší řešení pro evropské automobilky nově zasažené případnými brutálními cly na dovážená auta? Přesunout výrobu velkých a drahých SUV částečně do Evropy a uvolněné místo v amerických továrnách použít pro menší (a levnější) modely pro americký trh.
Bylo by to nepraktické a logisticky složitější, ale zajisté by to šlo udělat. Čistý efekt pro americkou obchodní bilanci by pak samozřejmě byl záporný, protože by se třeba do Spartanburgu přesunula výroba všech BMW řady 3 pro americký trh, zatímco BMW X5 pro ten evropský by se přestěhovala někam do Evropy. A X5 je samozřejmě mnohem dražší auto než "trojka".
Teoreticky by pak cla mohla mít ještě jeden efekt, zejména pokud zůstanou v platnosti nějaké šílené sazby pro Čínu, jak to aktuálně vypadá. Dovézt do USA německý pickup se clem 25 % může být najednou o dost výhodnější, když americká konkurence bude muset zaplatit obrovská cla za díly dovezené z Číny (a potom případně stejných 25% za pickup dovezený z Kanady nebo Mexika). I v Michiganu vyrobená F-150 by tak mohla ztratit část cenové výhody třeba proti v JAR vyrobenému VW Amarok.
Žijeme v zajímavých časech. A ty, Donalde, bys měl vědět, že cly americký automobilový průmysl nezachráníš a naopak ho mnohem spíše potopíš.
