Zeptali jste se

Proč (ne)jezdit ojetým luxusem, část 1: Šetříme miliony na zánovní káře

Nové může stát jako malý byt, ojeté jako Škodovka. Je ojeté luxusní auto dobrý nápad nebo špatný nápad?

Proč je dobrý nápad mít jetou prémiovku jako třeba Jaguar XJ jako každodenní auto? A opovaž se napsat, že je to blbej nápad. Můj dotaz opravdu zní, proč je to dobrej nápad. Negativa umí napsat každej takynovinář. 

Martin Tolar

Ale on to  je  blbej nápad! Já jsem používal Jaguar XJ (poslední "placatou" generaci X308) jako každodenní auto skoro šest let. To samo o sobě je důkaz, že je to blbej nápad. Dobrý nápady jsou věci, který vám radím, ne věci, který sám dělám.

Nicméně chtěl jsi důvody, proč je to dobrej nápad. Máš je mít. Ono totiž skutečně je docela dost případů, kdy koupě staršího prémiového sedanu nebo třeba SUV může dávat perfektní smysl. Ne že by to byl nutně byl ten nejrozumnější nápad, ale může se to velmi vyplatit, pokud má člověk specifické požadavky.

Prvním takovým případem je, když kupujeme luxusní sedan, SUV nebo něco podobného jako zánovní. Za zánovní můžeme v tomto kontextu považovat auto staré nižší jednotky let, s nájezdem ideálně v nižších desítkách tisíc kilometrů a ideálně se stále platnou zárukou nebo možností přikoupit záruku prodlouženou.

V poslední době se spousta lidí podivuje nad tím, proč luxusní elektrické sedany jako Porsche Taycan nebo Mercedes-Benz EQE a EQS tak strašlivě padají na ceně a vyvozují z toho závěry o elektromobilitě jako takové. Jenomže ve skutečnosti na tom není nic divného, nebo minimálně nic překvapivého. Luxusní sedany, kombíky a SUV tohle zkrátka dělají a vždycky dělaly.

Jako příklad jsem vám našel ojeté Audi A8 plug-in hybrid (pokud už inzerát zmizel, najdete screenshoty v galerii) z roku 2021. Má najeto 49 206 kilometrů a je na prodej za 52 290 eur, což je v přepočtu zhruba 1,321 milionu korun. To téměř přesně odpovídá plně vybavenému Superbu L&K s nejvýkonnějším motorem 2.0 TSI, za který dnes zaplatíte 1,357 milionu. 

A jakkoliv je Superb ve své nejluxusnější (mohu-li to slovo použít) verzi skvělé auto, pořád je na hony vzdálený špičkovému Audi. Místo šestiválce s plug-in hybridem má dvoulitrový čtyřválec, jehož 265 koní (195 kW) je sice fajn, ale neohromí – zvláště ve srovnání s 449 koní (330 kW) u Audi. Nemluvě o zvuku. Nebo o tom, že pokud byste chtěli hybrid, budete se muset spokojit s motorem 1.5 TSI, byť Superb alespoň zaboduje skvělým dojezdem kolem 100 kilometrů.

 

O rozdílech mezi oběma modely nemá smysl se příliš rozepisovat. Ostatně nedávno jsem testoval pro Wired jak hybridní A8 , tak   i nový Superb. Srovnání těch dvou aut v článcích nenajdete, ale to snad ani není potřeba. Důležitý detail je, že hrubý pokus nakonfigurovat Audi A8 podobně, jako je ta v inzerátu, se cenovkou zastavil lehce nad čtyřmi miliony korun (opět viz galerie).

 

To znamená, že původní majitel oné A8 zaplatil o 2 736 000 Kč víc, než za kolik jí dnes prodává. To je zhruba 62 tisíc korun měsíčně (auto je vyrobené v březnu 2021, počítám tedy 44 měsíců), neboli víc dva tisíce korun denně. Jen za samotnou existenci toho auta. Nebo také 56 korun za kilometr bez započtení nákladů na palivo, servis, pojištění, pneumatiky, garážování a cokoliv dalšího, co luxusní Audi mohlo za ty něco víc než tři roky potřebovat.

Není to přitom nijak výjimečný případ. Plug-in hybridy sice na ceně padají o něco více než A8 s normálními benzínovými či ještě lépe naftovými motory (přiznám se, že tenhle hybrid mi přišel pod ruku tak trochu náhodou), ale i verze 50 TDI, což je třílitrový diesel o 286 koních (210 kW), které běžně najdete na prodej za podobné ceny jako hybrid z našeho příkladu, se snadno dostane s výbavou na tři a půl milionu korun.

A nejde samozřejmě jen o Audi ani jen o A8. Range Rovery, Porsche Cayenne nebo Panamera, luxusní Mercedesy a BMW. Všechna podobná auta, která jsou sice luxusní, ale zároveň "spotřební" (tedy nejde o nějaké výjimečnosti jako Porsche 911 nebo BMW M5, které coby ojetiny lákají nadšence), padají v prvních letech na ceně jako kámen.

Co je ještě zajímavější, v dalších letech je propad ceny mnohem pomalejší. Když ve vyhledávači na Mobile.de posunete spodní hranici roku výroby o další tři roky, na rok 2018, a nájezd ze 70 na 115 tisíc kilometrů, objeví se nejlevnější Audi A8 za něco málo přes 40 tisíc eur. Tady to opět vypadá, že jsem se náhodně trefil do docela extrémního případu – u takového Cayenne to bude spíše propad ze 60 na necelých 40 tisíc, u Mercedesu třídy S řekněme z necelých 70 na necelých 50.

 

To ale ve všech případech mluvíme o nižších stovkách tisíc za tříleté vlastnictví auta – tedy v přepočtu na měsíc o sumě odpovídající tříletému operativnímu leasingu na Octavii. Nikoliv nájmu luxusního bytu na Vinohradech.

 

Ano, když započítáme jak pravidelný servis (pokud autu nezbývá předplacený), tak i nečekané opravy (až skončí záruka, mohou být drahé), stejně jako pneumatiky, pojištění a podobné radosti, nejspíš zjistíme, že to pořád není levná legrace.

I když budeme počítat ztrátu 20 tisíc eur, tedy momentálně téměř přesně půl milionu korun, dostaneme se jen ztrátou hodnoty téměř přesně na cenu operativního leasingu na už zmiňovaný Superb "v plný", což je dnes řádově 14 tisíc korun s DPH. Dost pravděpodobně ale budete výše. Jenomže se tu také bavíme o srovnání stále ještě aktuálního Audi A8 se sice velkou a vybavenou, ale stále jen Škodovkou.

Což také vede k odpovědi na otázku, jestli je ojetá prémiovka dobrý nápad a jestli se to vyplatí. Stručně řečeno, může být a nemusí. Najezdíte relativně málo (modelový příklad počítal se zhruba 15 tisíci kilometry ročně, čemuž zhruba odpovídá i něco přes tři roky stará ojetina se 49 tisíci "na budíku), můžete si dovolit trochu riskovat a hodně vám záleží na tom, čím jezdíte? Potom dává perfektní smysl koupit si tříletou A8.

S tím, jak roste váš nájezd a klesá vaše ochota (nebo možnost) riskovat drahé opravy případně špatný odhad vývoje ceny a z něj plynoucí prodělek, dávají nová levnější auta větší a větší smysl. Záměrně jsem pro příklad zvolil operativní leasing, protože ten je ztělesněním řešení pro někoho, kdo trpí opravdu silnou averzí k riziku.

Víte, kolik po další tři roky zaplatíte měsíčně peněz, víte, co za ně dostanete a o to další se nemusíte starat. Není váš problém, když se otřese trh s ojetinami a tříletý Superb se bude prodávat levněji, než se čekalo. Ale samozřejmě nebude vaše výhra, když to bude naopak. A zaplatíte o něco víc, než kdybyste si nové auto prostě koupili.

Navíc máte (byť v případě operativního leasingu limitovanou) možnost objednat si auto podle sebe a jistotu toho, že do vaší sedačky prdíte jako první. Ostatně pokud jste spořiví a na tom, být první, vám tolik nezáleží, můžete si koupit ojetého Superba.

U "mainstreamových" aut ale nebude propad ceny nikdy tak šílený a pořízení ojetiny tak výhodné. Situace, kdy první majitel přijde často o mnohem víc než polovinu původní ceny auta za první tři roky, je specifická právě pro luxusní sedany a SUV. Třeba sportovních aut a gétéček už se to ale netýká, ty si naopak drží cenu poměrně dobře i na obecné poměry.

 

Nejspíš právě proto, že sedan nebo SUV je stále ryze spotřební věc. Navíc se auta jako A8 nebo Cayenne pohybují v cenové úrovni, kde i mnohem levnější auta nabízejí vlastně všechno, co potřebujete. Na to, co my vidíme jako úžasnou příležitost si pořídit jen tři roky starou A8 za cenu Superbu, se spousta racionálnějších lidí dívá tak, že by měli dát cenu nové limuzíny za tříletou ojetinu.

 

Dvojnásob to platí třeba výše taktéž zmiňované třídy S, která po třech letech bude stát podobné peníze jako základní třída E. Což je sice menší, slabší a technikou mnohem méně nabité auto, ale také je to pořád velký Mercedes. Nový velký Mercedes.

To také odpovídá na otázku, proč tedy všichni nejezdí v ojetých á osmičkách a kajenech a kupují místo toho nové Superby, Kodiaqy nebo éčka v základu. Užitná hodnota, kterou od luxusního auta získáte navíc, je dnes už obvykle skutečně jen o luxusu, o zbytných, byť příjemných věcech.

Na oltář luxusu musíte obětovat minimálně vyšší provozní náklady, ale také svůj pocit sucha a bezpečí. Ne v autě, v A8 se budete cítit mnohem bezpečněji než v Superbu. Ale při jeho nákupu a zejména pak ve chvíli, kdy vám (pokud se to stane) skončí záruka.

Ono se nejspíš nic nestane a můžete vystřídat pět mírně ojetých luxusních sedanů bez servisního průšvihu. Ale když se to stane, může to být něco jako výměna převodovky nebo motoru, či jiné legrace, které už nejsou za desítky, ale za stovky tisíc. Pokud vám na luxusu vážně záleží, je to pořád skvělý obchod. Pro ty, kteří uvažují racionálněji a praktičtěji než vy, to ale jako dobrý obchod nevypadá a proto si vy můžete koupit zánovní luxusní auto tak levně.

Dnes jsme se věnovali zánovním ojetinám. Ale protože je to skvělá otázka a navíc Martin očividně neměl na mysli tříleté XJ (už jen proto, že taková věc bohužel neexistuje), vrátíme se k ní příště ještě jednou. Tentokrát se ale podíváme na ty opravdu ojeté luxusní sedany (a SUV). Na auta, která jako nová stála miliony a dnes stojí pár výplat. Nebo ani to ne. Má i patnácti nebo dvacetiletá luxusní ojetina smysl? To se dozvíte příště!

Zajímá vás místo obecného příkladu nějaký konkrétní případ a chtěli byste na něj zpracovat rešerši? Není problém, klikněte na sekci Konzultace, nebo mi rovnou napište na ptejtesevojty@gmail.com!

0 komentářů

Buďte první, napište komentář!

Zanechte komentář

Komentář úspěšně přidán.